To víš, že jo.
Jinak chci říct, že je to 5 měsíců, co mi Filip řekl, že mi smontuje tu komodu, co mám pořád opřenou v chodbě. Říkal to pak ještě jeden měsíc.
Jsou to 4 měsíce, co mi Pavel řekl, že mi smontuje tu komodu, když ji viděl. Já si o to nikdy sama neřekla. Řekl to dvakrát, že ji smontuje.
Je to měsíc, co mi Pepa řekl, že mi smontuje tu komodu. Že ho to baví. Když jsem se ho před měsícem ptala, jestli mi tu komodu opravdu smontuje, tak řekl, že ano.
Super, tak jo, já počkám, když se teda muž nabídl a je tak hodný a ochotný. Zatím uvařím, bude legrace a celkově to bude takové hezké odpoledne.
Následkem chybné analýzy v mé hlavě, na základě jejíchž závěrů jsem se domnívala, že si komodu nemusím montovat sama, ležely krabice opřené v chodbě půl roku až do dnešního dne, kdy jsem opět pochopila, že mužům sice není potřeba nic připomínat, ale přesto jsem si dnes pro jistotu vytáhla šroubovák a pustím se do toho sama.
Docela ráda bych si do ní totiž dala věci, co mám pořád na zemi dříve, než v příštím století.
Závěr:
- neustále vytvářím chybné analýzy
- manuální práce mě baví
- dřevo krásně voní
- ráda poslouchám muže, ale už nebudu
- stále se učím
- ráda rýpu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat