Nejsem si úplně jistá, jestli to byl dobrý nápad, jít na seznamku.
Slovo sex, erotika a "jedna noc" je všude kolem mě. A to jsem na seznamce pro holky. Že tam zkusím najít někoho, s kým si toho budu mít hodně co říct. Tak, jako s ní.
Když jsem si nechala vyhledat profily v okolí, vypadlo mi jich dvanáct. Jen dvanáct. Bydlím ve čtyřicetitisícovém městě. A jako podmínku jsem si dovolila zaškrtnout "drogy - ne". To je dobré, že je tu tato podmínka k dispozici. Kdo chce, může si zaškrtnout, že hledá partnera "drogy - ano".
Už jsem i ve své hlavě slevila z požadavků, jako je lokalita. Je mi jedno, odkud bude člověk, který mi bude rozumět, já jemu, nebude jednoduchý (čím složitější, čím lepší), bude přemýšlivý, optimistický a bude mi říkat, jaké má sny, které budu poslouchat na lavičce v parku nebo někde doma a budeme na to mít týdny, měsíce, abysme si to všechno řekli a zjistili, že máme dost společného na to, abychom si byli (a žili) blíž, než doteď. Tak představu bych měla. Zcela konkrétní.
Existuje-li někde někdo takový a víme o něm, ale nemůžeme s ním být, musí přirozeně existovat někde ještě někdo také takový. Nebo aspoň podobný. Protože každý člověk je originál. (Nějak si nechci připustit, že bych někoho takového už nenašla jen proto, že už není.)
Vždycky jsem striktně odmítala kuřáky. Opravdu to nemám ráda. Ale teď je mi to jedno. Jsou hodnoty, které tyhle věci překonají. Pokud je ovšem má...
Musí existovat nějaký způsob, jak Tě najít. Ty ses taky našla se svou spřízněnou duší, chodíte spolu nakupovat, vaříte si polévku a přichází k Tobě Tě studit pod vyhřátou peřinu.
Mám ráda, když mi to píšeš, i když vím, že Tě nikdy lámat chleba do polévky neuvidím...
Žádné komentáře:
Okomentovat